O knihovně
Městská knihovna je cílem podpory od Středočeského kraje poskytované formou regionálních funkcí.
Místo plné příběhů
Naše knihovna není jen místo, kde se půjčují knížky. Pracujeme na tom, abyste ji vnímali jako přívětivý prostor pro setkávání i objevování. Dětem nabízíme cestu za literárním dobrodružstvím, dospělým klid, seniorům i rodičům na rodičovské společnost a všem dohromady spoustu příběhů a informací. Přejeme si, abyste se u nás cítili vítaní. Ročně nás navštíví více než 14 tisíc návštěvníků a jsme hrdí na to, že svou lásku ke knížkám s námi sdílí přes tisíc registrovaných čtenářů.
Opatruje
me pro vás přibližně 46 tisíc knih, časopisů, audioknih a her – od detektivek po dětská leporela, od klasiky až po úplné novinky. Najdete u nás čtenářská zákoutí, která lákají k posezení na pohodlných pohovkách. V dětském oddělení je navíc pro malé neposedy k mání velká molitanová stavebnice, aby si mohli i trochu pohrát. Ve stejném oddělení najdete také autorskou výzdobu v podobě velkoformátových kreseb místní výtvarnice Báry Tetaurové, které po jeden celý rok vytvářela přímo pro naši knihovnu. Děti si je mohou vyžádat v podobě omalovánek přímo u pultu.
Hledáte-li veřejně přístupný internet, možnost tisku až do velikosti formátu A3 či potřebujete-li něco důležitého naskenovat, přijďte k nám. Rádi pomůžeme. Pořídili jsme platební terminál, abychom vyšli vstříc těm, kteří s sebou neradi nosí hotovost. Registraci i zpozdné tedy můžete zaplatit kartou. Přímo vedle hlavního vchodu knihovny najdete naše regionální oddělení – skromný prostor naplněný lokálně orientovanou literaturou, malý vesmír pro badatele v místní historii nebo (po domluvě) také klidné místo pro doučování.
Připravujeme pro vás kvalitní pravidelný program: ve středu odpoledne patří knihovna dětem od tří do šesti let a Bookstartu, v pátek dopoledne zase úplným mrňousům do tří let a předčtenářským lekcím S knížkou do života. Školky, školy i jednotliví učitelé s námi plánují čtenářské lekce, besedy i exkurze. Vážíme si vaší důvěry a možnosti vytvářet pořady přímo na míru dle vaší aktuální potřeby. Během roku se také vzácněji setkáváme u čtení poezie v rámci cyklu U nás žije poezie, přednášek odborníků pro veřejnost (např. Partnerství, Důvěřuj, ale prověřuj! atd,) a kulturních akcí ve spolupráci s dalšími místními institucemi (Probuď se ke svobodě, Poezie pod deštníkem aj.)
A kdyby vás zajímalo, jestli máme tu jednu konkrétní knížku – podívejte se do našeho online katalogu. Rezervujte si ji, prodlužte si výpůjčku ve svém čtenářském kontě, telefonicky, mailem nebo zprávou SMS. Ale klidně přijďte i bez konkrétního důvodu, zkrátka jenom tak. Třeba si zrovna vy lépe vyberete nejvhodnější knížku, právě když si ji na vlastní oči prohlédnete. Budete-li potřebovat poradit, obraťte se na kteroukoli z nás knihovnic, Bude-li to v našich silách, rády společně s vámi i vašimi dětmi najdeme tu pravou knihu. Přijďte si pro příběh a zůstaňte kvůli atmosféře. Vždy vás rádi uvidíme.
Fotogalerie z minulosti si můžete prohlédnout na adrese http://knihovnanovstra.rajce.net
a staré fotografie z našich akcí najdete také na http://knihovnanovstra.rajce.idnes.cz/
Historie knihovny
Kořeny naší knihovny sahají až do 19. století. První zmínka pochází z roku 1864, kdy prozatímní výbor Čtenářského spolku v Novém Strašecí požádal o schválení stanov. Valná hromada téhož roku zvolila starostou spolku Aloise Durase a knihovníkem Václava Dundra. Knihovna sídlila v hostinci Václava Kuchynky, kde knihovník vystavoval noviny a pečoval o knihy, které spolek získával darem nebo zápůjčkou od členů. Spolek se hlásil k heslům jako „V práci a vědění je naše spasení“ a „Pokrok k lepšímu“.
V roce 1919 vešel v platnost první knihovní zákon a Čtenářský spolek vyšel městu vstříc – svou knihovnu s více než 700 svazky propůjčil obci a otevřel ji všem obyvatelům. Do knihovní rady tehdy zasedli zástupci města i spolku, knihovníkem se stal Jaroslav Kolařík.
Ani během druhé světové války knihovna nezavřela, musela však vyřadit 112 knih z tzv. zakázaného seznamu.
S novým správním uspořádáním byla knihovna přejmenována na Okresní lidovou knihovnu a od roku 1950 ji vedla Pavla Náprstková. Po zániku okresu se změnil název na Městskou lidovou knihovnu a rozšířily se i její úkoly – poskytovala metodickou pomoc devatenácti vesnickým knihovnám v okolí.
Knihovna se několikrát stěhovala – sídlila na radnici, v budově okresního úřadu, ve školní jídelně. V roce 1962 nastoupila Marie Kolářová, roz. Janská a působila jako vedoucí knihovny až do roku 2003. V roce 1964 se přestěhovala do bývalého Hotelu Slezák v ulici 28. října. Vznikla tu půjčovna, skladiště i pracovní kout. Postupně se prostory rozšiřovaly – v roce 1973 vzniklo dětské oddělení, roku 1991 získala knihovna další místnost.
Od července 2008 sídlíme v přízemí budovy města v ulici Havlíčkova 1155. Knihovna prošla modernizací – pořídili jsme nové regály, nábytek, techniku. V roce 2009 jsme zavedli knihovní systém Clavius, v létě 2024 jsme přešli na modernější Tritius. Současnou dlouholetou vedoucí knihovny je již od roku 2003 paní Jitka Tomšů. Knihovnice s velkým přehledem v oboru i vlídnou nápomocnou silou pro naše čtenáře.
Zdroj: ČERNÝ, Jan a TOMŠŮ, Jitka. Městská knihovna Nové Strašecí v historii a současnosti. Nové Strašecí: Městská knihovna, 2014. ISBN 9788090305465.
Malé město s velkou duší
Nové Strašecí je druhým největším městem na Rakovnicku – žije tu přes pět tisíc obyvatel. Ve městě máme nejen základní školu, ale i gymnázium, střední odborné učiliště a základní uměleckou školu. Můžeme se pochlubit pobočkou Muzea TGM i Novostrašeckým kulturním centrem či Galerií Viktora Olivy.
Z místních osobností, jejichž jména překročila hranice regionu, jmenujme hudebního skladatele a virtuoza na kontrabas Vojtěcha Kuchynku (1871–1942). A také básníka a překladatele Františka Bíbla, známého pod pseudonymem Hermor Lilia, který byl znovuobjeven kulturní veřejností až po letech.
Jen pár kroků od města se rozprostírají lesy Křivoklátska, okolím vede Naučná stezka Novostrašecko a kousek za městem leží Přírodní park Džbán nebo Lánská obora. Jednotlivé zájmové skupiny (skauti, včelařský kroužek, aktivní občané) či činorodé Ekocentrum pod Marjánkou se aktivně starají o přírodu nejenom na Den Země, ale poslední jmenovaní v nejbližším okolí Nového Strašecí obnovují rovnováhu mokřadů, čistí studánky anebo se zasazují o vznik nových stromořadí.
Dominantami města jsou např. historická budova bývalé radnice
s hranolovou věží (dnes ZUŠ), kostel Narození Panny Marie nebo kaple sv. Isidora z roku 1715. Zajímavostí je i to, že se na židovském hřbitově dochovaly náhrobky ze 17. a 18. století. A nedaleko města, mezi Novým Strašecím a Mšeckými Žehrovicemi, se našla slavná opuková hlava keltského hrdiny – jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů u nás. Její kopii společně se stálou expozicí zaměřenou na život Keltů v našich končinách můžete navštívit ve zdejším Muzeu TGM.
Nové Strašecí je malé příjemné město s velkým potenciálem. Leží mezi dvěma krásnými krajinami – Křivoklátskem a Džbánem – a zároveň Praze na dosah. Ale to největší bohatství je ve zdejších lidech.
